Po příjezdu do Tampere mě na peronu čekal můj Finský tutor Heikki - velmi ochotný, trpělivý a milý člověk :). Vyhledali jsme bezpečnostní schránku na zavazadla (4 eura na 24 hodin :X) a já do ní narval všechny své batohy, abych je nemusel sebou tahat - byla naštěstí velká tak akorát. V hale nádraží jsme potkali ještě jednu opravdu hezkou a milou dívku z Portugalska - Anu, která také patřila do Heikkiho chráněné skupiny, tak jako já. Vylezlo z ní, že studuje architekturu, a miluje ryby :D, vlastně to bylo asi jediné co jí za celé ty dvě, nebo tři hodinky co jsme spolu strávili opravdu zajímalo - kde koupit dobrou čerstvou rybu a co se jí v Česku, nebo Finsku nejvíce :), Finsko si prý vybrala, protože je "severské" a jde jí tak jako mi o kvalitu vzdělání. Taky ale že ze všech severských států právě Finsko, protože je údajně nejvíce podobné Portugalsku. Zajímavé.. Prý tam mají jejich racci jiný odstín ;D Fotila zrcadlovkou a celkově mi přišla na jižanku až překvapivě pohodová, dokonce ani nebyla vůbec ošklivá, tudíž bod pro jižany :). Zašel jsem zkusit ATM, jestli mi už přišla druhá část stipendií, jenže na VŠB asi spí, protože mě bankomat odmítl :/, naštěstí mám u sebe ještě nějakou hotovost. Domluvili jsme se, že jako první zajdeme navštívit University of Tampere, kde mám svůj jazykový kurz a ještě dnes jsem se měl zastavit vyřídit nejdůležitější věci. Dostal jsem docela hezkou složku napráskanou mapami, dokumenty, programem kurzu a všemi možnými dalšími důležitými věcmi pro jeho absolvování. K tomu sponu a propisku :D asi ví, že ty mi Češi potřebujeme ;) UTA byla jen kousíček od nádraží, tak jsme byli rychle hotovi a přemýšleli co dál :) Prosadil jsem si, že chci zajít koupit pre-paid sim card, protože platit za roaming se mi nechce, obzvlášť když tu stojí minuta hovoru 0,06 eura (pěkně nás v ČR odírají). Tak jsme se vydali do velkého obchoďáku v centru - Koskikeskus, kde jsem jí získal za 8 eur s kreditem 7 eur :) Po té už jsem byl úplně spokojený, nikomu nic nechybělo a tak jsme se vydali si dát někam kávu a popovídat si. Heikki nás zavedl nedaleko na Laukontori, což byla vlastně nějaká zátoka u náměstíčka, kde stály všude stánky s jídlem, na vodě zaparkované loďky, nebo lodní restaurace a uprostřed malá ponorečka :D která tam snad stojí už od odchodů rusů, nebo jak to Heikki říkal :) Voda se třpytila, racci lítali, všude to vonělo jídlem a čerstvým vzduchem. Okamžitě jsem věděl, že tohle bude jedno z mých oblíbených míst v Tampere. Seděli a povídali jsme si dlouho, dokud mě nenapadlo, že by jsme se mohli zastavit do TOAS office, jestli se neuvolnil nějaký pokoj na srpen pro mě, tak jsme šli na nedaleký autobus - Heikki mi na jeho dopravní kartu koupil nějaké levné jízdné - prý to tam jde dokud mi není 24 let, což jsem mu byl samozřejmě vděčný, částku zaplatil a jeli jsme do kanceláře. My jsme vystoupili, Ana pokračovala v cestě, ten bus jel totiž až do Hervanty, kde ona už bydlí. Tam mi bohužel po delším čekání řekli, že stále nic nemají, nicméně tam měli zřejmě pro tyhle případy koše plné čokoládových bonbónů a tak mě to marné čekání ani tak moc neštvalo. Poté jsem se rozloučil i s Heikkim, který se vydal rovněž do Hervanty na koleje a pro mě k TOAS office přijel Karel, což je Čech žijící v Tampere se svou přítelkyní s kterým jsem plánoval již před svým příjezdem sportovní, nebo hospodské aktivity. Překvapivě jsme opět zamířili k Laukontori, pokecali o tamním životě - Karel mi povyprávěl, jak ho vyhodili z hospody kvůli horší Finštiny, protože si mysleli, že je opilý :D, domluvili jsme se spolu, že pokud by se rozjel obchod s dovozem Česko - Finsko a naopak, mohl by se mnou pro zboží jezdit jeho autem do Helsinek, což je fajn, teď už jen třeba zařídit o co se bude jednat a jestli to bude fungovat. Přemýšlel jsem o dovozu českého piva, to tu stojí 5 eur za 0.5. Já bych sem byl schopen legálně dostat týdně na 360 lahví Českého piva, kdyby byl někdo kdo by to koupil, byť jen za 2e, bylo by to 300e týdně a to se vyplatí :) Uvidíme. Po tom co jsme pokecali jsme jeli na nádraží, kde jsme vyzvedli mé věci a pak do nedalekého Dream Hostelu, kde nyní bydlím (fakt to tu je prozatím všechno dost blízko). U něj se rozloučili a já se vydal zařídit si ubytování. Naštěstí měli mou rezervaci a vše proběhlo v pořádku. Jsem sice v pokoji pro 16 lidí, mám ale postel v rohu u okna a překvapivě tedy i soukromí. Je to tu moc hezké, všude WiFi, takže nebýt té vysoké ceny za nájem, tak bych si i pískal. Po ubytování jsem se přes FB dohodl s jednou Francouzkou ze skupiny na procházku po centru - po cestě se ztratila a přišla o půl hodiny později :D Kdyby nebylo tam kde jsem čekal (opět Laukontori) tak hezky, tak bych ani nečekal :) Já se prozatím překvapivě orientuji skvěle, vůbec nebloudím a už mám nějaké to povědomí o tom, co kde je a jakým to je směrem :) na první den dobrý :P. Nakonec tedy došla a my se šli projít. Chodili jsme asi hodinku a půl a zašli jsme do meca na cheesburger (stojí tu překvapivě 1 euro, vše další je razantně dražší). Poté jsem jí doprovodil k jejímu ubytování, rozloučil se a šel se konečně natáhnout do hostelu. Můj dojem z této procházky je, že Čech s Francouzem se na stejné nižší úrovni angličtiny horko těžko domluví, Portugalce i Heikkimu jsem rozuměl 90% s touto slečnou to bylo tak 50:50 :/ a bohužel vzájemně. Musíme trénovat :) Po příchodu do Hostelu jsem proletěl net, sepsal na blog poslední dny a teď už si jdu konečně lehnout. Ráno na 10 musím do školy a poté na exkurzi města. Hei !
btw, Tampere je nádherné !
a ještě něco o Finech: Můj první dojem je takový, krom toho že jich tu mnoho má velké a široké nosy :)) takoví čuníci občas :>, že to jsou mimořádně milí lidé. K strohým projevům emocí - já dnes viděl třeba hlouček Finů tancovat nějaké společenské tance venku hned vedle restaurace :) očividně se skvěle bavili. Hodně Finů tu chodí oblékáno dost výstředně - piercingy, tunely, to tu je zcela běžné, matka s dětmi na pankáče taky, gothové kterých by jste se lekli i za dne, spousta mladých emíků a ostatní, tady zřejmě většiny jsou na denním pořádku. Holky tu trpí potřebou krátkých sukní, nebo kraťasů. Každá druhá má holé nohy téměř až k zadku, ale to mi vůbec nevadí :) Co se týče vzhledu holek, je jich tu opravdu mnoho nehezkých (dost často trpí právě na ty nosíky :( ), nicméně je tu těch holek tak strašně moc tolik, že i těch hezkých stejně není málo a tak je na co koukat :) Samé fajné blondýny, občas brunetky, sem tam i nějaká černoška :) Pak už tu jsou jenom kola, hrozně moc kol všude, nejvíce pod lidmi, opravdu oblíbený dopravní prostředek, po nich jsou skůtry a motorky a v poslední řadě velké množství pořádných starých amerických bouráků, ve kterých si jezdí finové jak páni a já jenom slintám :)
Žádné komentáře:
Okomentovat